První větu tohoto článku jsem bohužel sám nevymyslel, ale je tak dokonale výstižná, že ji z diskuse pod článkem na idnes.cz s dovolením odcituji. Skvěle totiž ilustruje nejnovější skandál bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Pelty. A vlastně celé jeho, s největší pravděpodobností nejen fotbalové, působení v posledních letech.
Podle zprávy, kterou přinesl původně web Českého rozhlasu, si měl Pelta hýčkat jednu z pražských soudkyň, Sylvu Mašínovou, zvaním na zahraniční fotbalová utkání, případně do luxusního horského střediska, byť českého.
Nad zákonem
Hodnocení faktu, že soudkyně, tedy člověk zaručující spravedlnost, zůstává zatím bez trestu, nechám na jiných, ale nemohu (si) nepoložit otázkou – co všechno ještě bude následovat? Kam ještě dál mohou zajít praktiky sportovních funkcionářů, kteří si v posledních letech mysleli, že jsou vysoce nad zákonem?
Český fotbal si za posledních zhruba 20 let užil vcelku mnoho slávy, nicméně nejen té fotbalové, ale zároveň také té „negativní“. Kapříci, jablka, Ivánek, „cinklý jaro“, pan (?) Berbr a jeho partnerka „Dáša“, Křetínského kabela, „Chřestýš“, podezření na úplatkářství i v nižších, ba dokonce nejnižších soutěžích...
Aktuální špičkou ledovce je tedy výsledek soudního sporu mezi bývalým prvoligovým rozhodčím Liborem Kovaříkem a právě (evidentně téměř všemocným) místopředsedou FAČR Romanem Berbrem. Právě výsledek tohoto sporu, který vznikl na základě žaloby Berbra na Kovaříka kvůli nařčení z ovlivňování zápasů naší nejvyšší fotbalové soutěže ze strany sudích, má být „dílem“ Miroslava Pelty a soudkyně Mašínové. Rozsudek zněl – jak jinak – v Berbrův prospěch...
Vláda s tím nejspíš nic neudělá
Období sestavování nové vlády nahrává k zamyšlení, jak s fotbalovými aférami, potažmo s celým sportovním resortem, naložit. Ve světle toho, co se mezi Strakovou akademií a Sněmovní ulicí č. 4 nyní děje, to bohužel evidentně není priorita, ale čekat, až to jednou „doopravdy bouchne“, rozhodně nelze.
Technicky vzato, FAČR je největší tuzemskou neziskovkou a zároveň největším příjemcem státních dotací, a to i přes částečné zmrazení jejich poskytování, ke kterému došlo právě po propuknutí „Peltagate“.
Absolutní transparentnost
by měla být tak nějak automatická, samozřejmě nejen v tomto případě. Nemohu se zbavit dojmu, a nejen já, že čím víc po ní „kluci“ volají a čím více se jí ohánějí, tím je realita tristnější.
Establishment se (sportovní) veřejnosti vytrvale vysmívá a světlo na konci tunelu v nedohlednu. I když... Jak řekl Winston Churchill: „Jsem optimistou. Nevidím důvod být něčím jiným.“ Z čehož vyplývá, jak řekla moje babička: „Na každou svini se vaří voda“.