Výstražná stávka studentů jako světlo na konci tunelu

Dokud náměstí čas od času částečně plnili naštvaní dospělí a, řekněme, tradiční protestující skupiny, mohly by to být jen další ze společenských vln, které velké politické tsunami nevytvoří.

Včerejší pochod studentů ale dává docela velkou naději.

Protesty proti komunistické mlátičce Ondráčkovi, setkání nelhostejnosti po smrti slovenského novináře a jeho partnerky, demonstrace za svobodu médií, velmi politická předávání Českých lvů a nyní pochody studentů. 

Česká republika zažila v posledních dnech vzedmutí aktivizace společnosti, kterou dlouho nepamatuje. 

Zatímco ale dosavadní akce a kulturní večer v Rudolfinu by svým charakterem spíše zapadly do toho, co sem tam zažíváme už od nástupu Andreje Babiše k moci, a především od utržení se Miloše Zemana z řetězu, čtvrteční pochod studentů má zcela jiný charakter.

Mladí v ulicích

Výstražná stávka se týkala více jak 200 středních a vysokých škol v ČR. Takto hromadný protest mladých lidí už nemůže nechat nikoho z politiků na pochybách, že mladá generace má s aktuálním směřováním naší země problém. (Nechci přitom vůbec rozporovat, že tisíce mladých se zúčastnily i předchozích demonstrací, chci jen vyzdvihnout tuto skutečně hromadnou a obdivuhodnou akci studentů).

Popíši vám, jak vypadal pochod, kterého jsem se osobně zúčastnil v Karlových Varech.

K akci jsem se připojil už před školou, kde se začali scházet studenti a studentky za vydatné podpory části učitelského sboru. Hlavní mluvčí akce z řad studentů již pilně obíhal dav a přes megafon se snažil studenty vybudit ke skandování hesel v duchu výzvy, kterou přikládám níže.

Ve vší slušnosti

Těsně po 12. hodině se dav několika stovek studentů, učitelů a podporovatelů vydal ke zhruba 400 metrů vzdálenému pomníku TGM. Po cestě se vykřikovala hesla proti premiérovi i prezidentovi, ale ve vší slušnosti, kterou dav udržel až do poslední chvíle. 

Po příchodu k pomníku TGM, který stávkující obklopili a položili květinu k uctění památky, se slova ujal hlavní “revolucionář” a burcoval už tak elektrizovaný dav studentů, který byl odhodlaný postavit se bezpráví, které předvádí naši nejvyšší ústavní činitelé. 

Ve vzduchu byla cítit chuť a odhodlání k boji za svobodnou budoucnost. Po deklaraci bodů viz projev se dav přesunul zhruba dalších 400 metrů na náměstí Milady Horákové, kde již čekala skupina studentů z místního gymnázia a znovu zopakovali body výzvy, a nakonec zazpívali společně českou hymnu. Bylo úžasné cítit, že mladým lidem svoboda lhostejná. 

Vtipná scénka se odehrála i po oficiálním ukončení akce, kdy kolemjdoucí skupinka žáků zhruba čtvrté třídy skandovala “Babiš fuj” a hrozně se bavila tím, že může na premiéra v demisi útočit. Nu, co v mládí se naučí, ve stáří (snad) jako když najdeš.

Otázkou však zůstává, co je ještě potřeba, aby se věci v naší zemi skutečně změnily? 

Prezident Zeman se včera opět demonstrantům vysmál. A jedinou dosavadní faktickou změnou je rezignace komunistické mlátičky Ondráčka na funkci předsedy sněmovní komise. 

Přesto jsem přesvědčen, že stávka studentů dává obrovskou naději.

Výzva 

Vyzýváme ústavní představitele České republiky, jmenovitě prezidenta České republiky, premiéra České republiky a Parlament České republiky k obraně ústavních a společenských zvyklostí a hodnot. 
Chceme, aby se všem a vždy měřilo stejným metrem. Chceme, aby prezident plnil svoji ústavní funkci a aby o budoucnosti nás všech nerozhodovaly trestně stíhané osoby, aby v klíčových výborech neseděli ti, kteří kdysi aktivně potlačovali demokracii a mlátili studenty. 
Normalizace lži a absence základní odpovědnosti mají destruktivní následky pro náš stát a celou společnost a kategoricky je odmítáme. Především požadujeme: 

1. Aby prezident České republiky plnil ústavní povinnost jmenováním premiéra, který získá podporu a který nebude trestně stíhanou osobou. 
2. Aby vláda v demisi nekonala zásadní a personální kroky ani nevytvářela nové ústavní pořádky. 
3. Aby Senát důrazně vystoupil proti nedodržování ústavních zvyklostí.