Rozzlobení muži v kotli aneb moje zážitky ze stadionů
Rozhodně nepatřím k těm, kdo považují automaticky všechno za našimi hranicemi, anebo to importované, za lepší než to domácí. V tomto smyslu jsem hrdým patriotem a mám tendenci spíše fandit a vyvyšovat naše vlastní úspěchy. Jak to jen jde.
Jako velkého fanouška fotbalu mě ale dlouhodobě trápí, že - až na světlé a jen občasné výjimky - se naše nejvyšší liga pořád absolutně nemůže zážitkově rovnat s tím, co člověk zkusí na zahraničních stadionech. A nemyslím tím primárně ohromující návštěvnost a z toho plynoucí kulisu nebo třeba čistě sportovní výkony.
V posledním měsíci jsem měl to štěstí, že jsem navštívil dvě utkání v Anglii, Manchester United – West Bromwich Albion a Manchester City – Brighton, a později ve Španělsku zápas Real Madrid - CD Leganés.
A tady jsou moje pocity..
Přestože šlo v obou případech o zápasy špičkových velkoklubů s průměrnými celky, a přestože všechny tři top týmy nenastoupily v nejsilnějších sestavách, šlo o podívanou “z jiné planety”. Opravdu ve všech směrech.
Tak třeba za Real Madrid nastoupilo několik jeho mladičkých odchovanců, kteří by umem, rychlostí a schopnostmi předčili naše největší ligové hvězdy minimálně o pověstný parník. Uhranulo mě jejich nasazení a zápal – čím ten rozdíl, sakra, může být? O penězích to nebude – je to, myslím, především o mentalitě celého fotbalového prostředí – od žáčků až po bafuňáře, od ultras až po babičky i dědečky, kteří fandí „těm svým“ desítky let…
Nechci se tady věnovat tomu, co mohou stát a fotbaloví funkcionáři udělat pro rozvoj nejrozšířenějšího (záměrně nepíši „nejpopulárnějšího“) sportu u nás, byť mafiánské praktiky okolo (ne)přidělování dotací mě dlouhodobě štvou. No, ony mě spíš vytáčejí do červených, ale o tom v tuhle chvíli vážně psát nechci.
Přemýšlel jsem totiž hlavně o tom, co může udělat obyčejný jednotlivec – „každý z nás“. Ve finále je to vlastně ďábelsky jednoduché, i když asi silně naivní – atmosféra okolo fotbalu by měla být taková, aby si nikdo (ve fotbalu) aktivní nemohl dovolit nejezdit po zadku. Aby musel „žrát trávu“, jak se teď módně říká. A pozor – tohle neplatí jen pro hráče, ale i pro všechny ostatní, kdo fotbal spoluvytvářejí – bafuňáři kluboví i svazoví, rozhdočí, v neposlední řadě také novináři…
Ano, fotbal je obrovský byznys. Ale zejména je to fenomén. Životní styl. Leckde jinde to vědí – Anglie, Španělsko, Německo… Začíná to respektem jednoho ke druhému, to je alfa i omega. Pozor, nezaměňovat přirozenou řevnivost a soupeřivost (venku) s hulvátstvím a špínou (tady). Samozřejmě – velmi zjednodušeně řečeno. Ale na každý pád si za tím stojím!
Man City jako již jistí mistři letošního ročníku EPL nastupovali na plac špalírem tleskajících hráčů Brightonu. Gesto, které nepotřebuje další komentář… Ono heslo „RESPECT“, to není o tom, jestli ho pánové z UEFA povinně nechají instalovat na bannery okolo hřiště. To je o tom, jak fotbalová veřejnost zraje. Zatím bohužel převážně venku.
Mohl bych se teď rozepsat o posledních dvou ligových utkání „své“ Slávky. I když zejména na skvělý špíl s Plzní dlouho nezapomenu, opravdu je nutné v Edenu podpálit Tribunu Sever? Světlice i petardy jsou efektní, o tom žádná – ale v tu chvíli je Tribuna Sever někde na jihovýchodě – třeba v Turecku… Při vší úctě, samosebou.
Ať už letos vyhraje naši ligu Plzeň nebo Slavia, za přímý postup do UCL shrábne pořádný balík. Třikrát sláva – zaslouží si ho! Jenže – mám pocit, jako kdyby ten fotbal u nás ve finále o ničem jiném nebyl než právě o téhle prémii. Snad veškeré (sportovní) zpravodajství je tohohle tématu plné.
Páni novináři i páni bafuňáři – náš fotbal i nadále hnije, bohužel. Prosím, udělejte s tím něco. Na všech frontách. Za všechny fanoušky předem děkuji…
Lukáš Otys
Je fakt nutné hrát za volantem ruskou ruletu?
Na silnici to s námi jde od devíti k pěti... Evropská komise zveřejnila nedávno statistiku bezpečnosti na silnicích a zrovna mezi premianty nepatříme. Jsme až na 21. místě z 28.
Lukáš Otys
Nejtemnější hodina Brexitu se blíží...
V pátek v Britském parlamentu proběhlo 3. hlasování o dohodě k vystoupení z EU neboli Brexit. Nešlo o pomyslné do třetice dobrého. Pro Brity a nás EU bohužel.
Lukáš Otys
Svoboda podnikání? Jen někdy!
Součástí svobody podnikání má být i to, zda ve státní svátek svůj obchod otevřu nebo ne! Je to přeci na mé vůli.
Lukáš Otys
20 LET V BEZPEČÍ
Dnes 12.3. můžeme zaslouženě slavit 20 let od našeho vstupu do Severoatlantické aliance neboli NATO.
Lukáš Otys
PODNIKATEL POKUSNÝM KRÁLÍKEM
Podnikatel se z lovné zvěře stává pokusným králíkem v pohádce, kdy vláda odvolává, co odvolala a slibuje, co slíbila.
Lukáš Otys
Rýmička smrtelnou chorobou dle zákona
Zrušení karenční doby neboli proplácení prvních 3 dnů nemoci je skoro realitou a pro zaměstnavatele další zátěží, která nemůže vézt k ničemu dobrému.
Lukáš Otys
100 let cesty ke svobodě
Naše krásná země v těchto dnech slaví 100 let své existence. 100 let událostí, které náš národ formovaly a pozvolna nás posunuly z puberty na práh dospělosti.
Lukáš Otys
Ždímáním firem za vyššími platy
Naše ekonomika vesele roste a životní úroveň stoupá. Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 22 let a výdělky rostou nejrychleji od krize v roce 2008. Jsme na vrcholu, nebo ještě můžeme pár let stoupat?
Lukáš Otys
Nesnesitelná lehkost cestování v milované i nenáviděné EU
Letos se mi poštěstilo, že jsem mohl cestovat více, než je pro mě obvyklé a navštívil tak Anglii, Španělsko a mou oblíbenou Itálii.
Lukáš Otys
Havel a Rolling Stones
Je to už přes měsíc, ale mně pořád zní v uších „I can’t get no... satisfaction“. Jasně, řeč je o legendárních Rolling Stones.
Lukáš Otys
Revoluce v Babišlandu?
Určitě jste již zaznamenali rozruch, který vzbudil zpěvák Tomáš Klus. Rozhodl se, že není možné kritizovat premiéra a zároveň za jeho peníze hrát na koncertech. Rázem se k němu přidali další umělci...
Lukáš Otys
12 miliard na GDPR – Babiš opravdu neřídí stát jako efektivní firmu
Státní úřady utratily obrovské množství peněz na vypořádání se s novinkou zvanou GDPR. Proč vláda neuhlídala, aby za to veřejné instituce nevydaly víc, než je nutné?
Lukáš Otys
Politika v totálním bahně aneb čekání na slušnost
Poslední týdny snad není den, aby se v české politice neposunuly hranice možného. Pálení trenýrek hlavou státu, usvědčené lhaní bez omluvy a dennodenní vršení balastu. Pouze výsměch nám všem.
Lukáš Otys
Ekonomika jede na plno. Firmy by měly rozdávat a stát přestat uplácet.
Letíme v nádherných ekonomických podmínkách a na tvrdé přistání to zatím nevypadá. Jak ten čas využijeme? Mám pár tipů pro firmy, zaměstnance i stát.
Lukáš Otys
Jak jsou na tom české cukrárny v roce 2018?
Co pálí provozovatele cukráren, jak bojují s hojně vznikajícími „trendy“ kavárnami a jak myslí na kvalitu dortů i prostředí pro své klienty? Buďte se mnou u mapování sladkých míst po Česku i okolí.
Lukáš Otys
800 tisíc na TJ Osvětimany. Velká domů kanceláře Mynáře
S dalším zajímavým zjištěním, jak probíhalo rozdělování peněz z loterií na rozvoj mládežnického sportu, přišel Český rozhlas. Nejvíce peněz si přihrávali do svých krajů pánové v čele asociace a své si proloboval i hradní kancléř.
Lukáš Otys
Kyrgyzstán a Čína – prezidentova destrukce ekonomické diplomacie
Prezidentem Milošem Zemanem tolik vzývaná ekonomická diplomacie má zatím jen minimum úspěchů, ale za to už dva obrovské reputační šrámy – blamáž firmy Liglass v Kyrgyzstánu a současnou grotesku kolem čínské CEFC.
Lukáš Otys
Cesta do Španěl aneb moje soukromá óda na radost z EU
Není to samozřejmé a měli bychom si to pořád připomínat. Žijeme v nejlepším politickém celku historie. Škoda, že to pro nás ani letos nebyl důvod k pořádným oslavám.
Lukáš Otys
Gabriela Koukalová – veřejné pohrdání by měly nahradit vážné obavy
Z obdivované a superúspěšné sportovkyně se během pouhých několika dní stala téměř vyvrhelem. Buďme opatrní, tahle story nemusí skončit nijak dobře...
Lukáš Otys
Hlavně na těch náměstích vydržet, ono to půjde
Málokdo asi čekal, že v tolik vzývaném roce osmičkových výročí budeme svědky tak velkého vzedmutí občanské účasti na veřejném dění.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 927x
Od roku 2009 spoluvlastním francouzskou cukrárnu Saint Tropez v centru Prahy.
Působím také v mediální společnosti Radiohouse.
Od roku 2015 jsem krajským předsedou TOP 09 v Karlovarském kraji.