Hlavně na těch náměstích vydržet, ono to půjde

Málokdo asi čekal, že v tolik vzývaném roce osmičkových výročí budeme svědky tak velkého vzedmutí občanské účasti na veřejném dění.  

‚Proti stíhanému premiérovi v demisi‘.

‚Proti komunistické mlátičce‘.

‚Proti útokům na svobodná média‘.

‚Proti nesmyslnému utrácení peněz, na úkor třeba financování vzdělávání,‘ …

Po celé zemi proběhly v uplynulých týdnech už desítky demonstrací. Desítky tisíc lidí na nich vyjadřovaly svůj názor a dávaly najevo, že jim na principech demokracie v téhle zemi záleží.

Přiznám se, že jsem to nečekal. Spíš jsem si myslel, že budeme v roce 2018 besedovat a debatovat o významu TGM, o ideálech demokracie a aktuálním stavu v naší zemi – který se ale bude ubírat výrazně odlišným směrem.

Tolik obav

Že bude tolik lidí rozhořčených a vystrašených zároveň, že budou mít reálný strach z toho, kam tahle země míří, a že k tomu budou mít zatraceně dobré důvody, to by mne ještě loni na podzim ani nenapadlo. Ono by to napadlo asi málokoho…

Přiznám se ještě k jedné věci – taková aktivita lidí mě obrovsky těší a naplňujeme optimismem.

Desítky tisíc lidí po celé zemi mají dost toho, aby je někdo škatulkoval jako (zpovykanou) pražskou kavárnu, případně jakési elity, lidi tendenčně napojené na nejrůznější politické strany. Prostě jde o normální lidi, kteří se nestydí a nebojí hájit principy svobody a slušnosti proti bezskrupulózní touze po moci.

Ruinování demokracie

Nemůže platit, že volby nějak matematicky dopadly a nyní má hnutí Anofert jako vítěz voleb právo postavit vládu třeba s komunisty a populisticko-xenofobními drancovači veřejných peněz určených na provoz politických stran, tedy s SPD. A že my ostatní na to můžeme jen koukat a respektovat výsledky voleb.

Prezident Zeman i část hnutí Anofert, která tuto variantu podporuje, vedou naši zemi do nedemokratických pekel a každý, kdo se tomu postaví, zaslouží respekt. Ať už je student nebo senior, ať už patří do nějaké politické strany (jako já do TOP 09 – ano, i se všemi jejími problémy a nedostatky) nebo je principiální nestraník a stranický systém jako takový je mu vesměs jedno.

Vláda bez důvěry ruinuje demokracii tím, že na ní dělá dlouhý nos. Slušně řečeno… Řečeno natvrdo a zcela popravdě, ona si ta vláda z lidí totiž dělá obyčejnou pxxxl, že ano. Prezident, který (přinejmenším morálně) mele z posledního, si hraje svoje poslední zvrhlé hry a všehoschopní egomaniaci, kterým je naše demokracie a my, kteří tu máme žít, úúúplně jedno, čekají na svou příležitost, která se tváří být téměř za dveřmi. A kdo tomu říká NE, jakýmkoliv způsobem, zaslouží respekt.

Jen vydržet

Pevně věřím, že desítky tisíc lidí v této zemi zůstanou aktivní. Že jich bude přibývat.  Že politici všech stran, které to s naší zemí myslí vážně, se k nim přidají, a především že budou navrhovat konkrétní schůdná řešení a kroky na úrovni parlamentu, aby výše zmíněné nebezpečí naši zemi neovládlo.

Politici také musí hledat spojující myšlenku a překládat názor veřejnosti jasně a srozumitelně i do svých projevů a cílů. Musí se vykašlat na půtky – a vrátit se do práce, tedy mezi lidi. Naslouchat jim a (pokusit se) konat jejich vůli. Snad nejsem snílek…

Máme přece ten osmičkový, osudový rok – a svůj osud nesmíme pustit z vlastních rukou.